Klimatická změna, biopaliva a budoucnost jaderné energie

Kloním se k názoru, že současné globální oteplování je součástí výkyvů, ke kterým na Zemi dochází. Již bylo tepleji i bez člověka, ale i chladněji. Problém je v tom, že dle vědců, kteří porovnali výsledky výzkumů (např. výzkum UK v polárních oblastech) s jinými existujícími záznamy o klimatických cyklech, se současné změny a výkyvy dějí příliš rychle. Otázkou tedy je, do jaké míry se na tom všem podílí člověk. Názory největšího klimaskeptika jsou jasné, žijeme přeci na modré, nikoliv zelené planetěJ Avšak zamysleme se nad otázkou, zda by lidstvo, ve vlastním zájmu, nemělo přistupovat k planetě a jejím zdrojům zodpovědněji? Domnívám se, že ano.

Vlastní názor si můžeme udělat i srovnáním argumentů, které zaznívají ve filmech Kdo může ze globální oteplování (proti této teorii) a Nepříjemná pravda (pro globální oteplování).

Domnívám se, že současná praxe pěstování biopaliv (vyráběných z potravinářsky využitelných plodin, např. kukuřice, obilí, cukrové třtiny) na zemědělské půdě, v době kdy stamilióny lidí po celém světě trpí podvýživou a umírají hlady, je neobhajitelná! Nehledě na to, že při kácení a vypalování lesů, aby se získaly plochy pro pěstování těchto plodin, se do atmosféry uvolňuje značné množství hlavního skleníkového plynu CO2! Tam, kde můžeme pěstovat plodiny pro vlastní potřebu roste jedno či druhé, protože je to dotované a co bychom si mohli vypěstovat, raději dovezeme. Není tato praxe náhodou proti přírodě i zdravému rozumu?

Stejně tak výroba solárních panelů je velmi energeticky náročná a drancují se kvůli ní zdroje vzácných kovů, energetická návratnost za životnost panelu je pak diskutabilní, nemluvě o rozmachu solárních elektráren u nás a ze strany státu nesmyslně nastavené ceny za výkup elektrické energie z tohoto "šetrného zdroje", což zaplatíme ze svých peněženek. Uvádí se také, že půda pod těmito elektrárnami je do budoucna nevyužitelná díky masivnímu používání pesticidů, aby nezarůstaly plevelem.

Energetická nezávislost, či alespoň závislost co nejmenší, na dovozu energetických surovin je velmi žádoucí a do budoucna to bude jedno z velkých celospolečenských témat. Budoucnost proto vidím v rozvoji jaderné energetiky a snad někdy i v úplně nových technologiích - vodíkovém reaktoru, který by napodobil proces odehrávající se na Slunci.

Rozvoj obnovitelných zdrojů ano, ale nenásilný, ne tak jako se to stalo se solárními elektrárnami u nás, jejichž přínos a efektivita je pochybná. Obnovitelné zdroje mají být zastoupeny v energetickém mixu, ale nemohou zcela nahradit jádro a uhlí. A když srovnáme škodlivost těchto dvou zdrojů pro životní prostředí, co nám vyjde? Je lepší několik tepelných elektráren produkujících škodlivé emise, vytěžená a poničená krajina, zničené vesnice, nebo jedna atomová elektrárna se spoustou bezpečnostních a jisticích systémů (pokud tedy není postavená v jedné ze seizmicky nejaktivnějších oblastí na světě, jako Fukušima)?

Zřeknutí se Německa jaderné energie považuji z tohoto pohledu za chybné, i když tím Němci prozatím oživili svoji ekonomiku (nová pracovní místa při výstavbě elektráren pro obnovitelné zdroje), nejsem si jist, zda dokážou obnovitelné zdroje zajistit Německu energetickou soběstačnost i v dlouhodobém horizontu.